To že só skromní kluci? piraně to só!

Jarní vandr Chřiby, středa 26.6. - neděle 30.6.2019

26.06.2019 14:36

Letošní jarní vandr jsme si naplánovali od středy 26.6. do neděle 30.6.2019 do Chřibů. Vyrazili jsme ve středu z Otrokovic, cca padesátikilometrovou cestu jsme si rozplánovali do čtyř dnů a přes Žlutavu, Bunč, Salaš, Buchlov, Staré Hutě a Cimburk jsme dorazili v neděli do Koryčan.

Chřiby jsou vrchovina a geomorfologický celek na středovýchodní Moravě, ležící mezi městem Kyjovem v Jihomoravském kraji a Otrokovicemi ve Zlínském kraji. Jejich průběh je orientován od jihozápadu na severovýchod, délka je asi 35 km a největší šířka činí 10 km, rozloha Chřibů je asi 335 km². Nejvyšší vrchol – Brdo má výšku 587 m n. m. Typickým pro Chřiby je trojvrší Buchlov, Modla („Barborka“) a Holý kopec.

klikni na mapku pro zvětšení

Vzhledem ke skutečnosti, že jsme měli na vláček zajištěnou hromadnou skupinovou jízdenku včetně rezervace míst ve vlaku, tak jsme měli sraz ve středu 26. června 2019 ve 14²⁰ na Dolním nádraží a ve 14³⁶ jsme ve složení Tonda, Palda, Víťa, Ivan, Radek, Martin a Ivson vyrazili rychlíkem R811 Moravan do Otrokovic.

V Otrokovicích jsme se z nádraží od vlaku přesunuli autobusem ke Společenskému domu kde jsme se ještě v Rychtářově krčmě osvěžili a dále vyšlápli po žluté turistické cestě čtyři kiláčky s převýšením 135 výškových metrů do Žlutavy. Ve Žlutavě jsme se ubytovali v útulném rodinném penzionu Farma Žlutava. Večer bylo krásně teplo a tak jsme využili nabídky velice vstřícného personálu a při grilování s kytarou jsme poseděli ve venkovním altánku.

Hned na čtvrtek 27.6.2019 jsme si naplánovanovali nejnáročnější úsek tohoto vandru, skoro pětihodinovou třináctikilometrovou trasu ze Žlutavy na Bunč. Vyrazili jsme z Farmy na Žlutavě a vydali se po žluté značce na rozcestí U Mrazíka a dál po zelené značce hřebenovkou na Bunč. Tuto trasu nejen, že jsme šlapali v pětatřicetistupňovým vedru s báglama na zádech, ale neustálým stoupáním a klesáním přes žlíbky a údolí jsme překonali téměř 600 výškových metrů.

klikni na mapku pro zvětšení

Asi v polovině trasy jsme došli pod Krásnou horu (388 m.n.m) k přírodní památce Budačina. Jedná se o skalní bloky tvořené pískovci a slepenci. Největší z nich nese jméno Velká skála a je vysoký 12 metrů a široký 15 metrů. Druhá největší skála má přízvisko Malá. Ve Velké skále lze najít i malou puklinovou jeskyni dlouhou 5 metrů. Na povrchu skal jsou dobře vidět voštiny - malé důlky vzniklé zvětráváním.

Druhou polovinu cesty jsme šli po Spáčilově naučné stezce přes Kudlovickou dolinu, vystoupali jsme k pískovcovým skalám Komínky a mírným stoupáním zničeni došli po červené turistické značce k letovisku Bunč, kde jsme poseděli, něco pojedli, popili a přespali.

na pátek 28.6.2019 jsme si naplánovali pohodovou, cca tříhodinovou desetikilometrovou štreku na Salaš. Vyrazili jsme z Bunče okolo Vylízané skály, přes Tvarůžek (511 m.n.m.) po červené značce na Brdo (587 m.n.m.) a dále po modré značce na Salaš. Po cestě jsme narazili na mostní pilíře nedokončeného dálničního mostu Na Salárně.

Ve 20. letech 20. století vznikly první plány na výstavbu páteřní dálniční komunikace východ - západ vedoucí přes celé tehdejší Československo. O začátku výstavby bylo nakonec rozhodnuto v roce 1938, v roce 1939 se začal realizovat úsek Zástřizly - Napajedla přes masiv Chřibů. Stavba byla zastavena o 3 roky později. Za tu dobu se stihlo postavit velké množství propustí, mostů, terénních zářezů v délce asi 18 kilometrů. Jedním z nich je právě nedokončený most Na Salárně. Po válce byl projekt dálnice přes Chřiby definitivně opuštěn, a tak zde nalezneme pouze pozůstatky výstavby z období protektorátu.

klikni na mapku pro zvětšení

Rozhledna Brdo stojí na nejvyšším vrcholu Chřibů a je vysoká 23,90m. Nahradila původní, 20m vysokou dřevěnou rozhlednu, která v sedmdesátých letech dosloužila. Z rozhledny můžete dohlédnout na Roháče, Malou Fatru, Jeseníky a samozřejmě Beskydy, Vsetínské vrchy a Malé či Bílé Karpaty.
Autorem projektu je architekt Svatopluk Sládeček a dodavatelem firma Staveko z Uherského Hradiště. Na stavbu byl použit nejkvalitnější pískovec z kamenolomu Žlutava a dubové dřevo z místních lesů. Kámen i dřevo dodala akciová společnost Lesy ČR, lesní závod Buchlovice. Náklady na stavbu dosáhly cca 5,5 milionů korun českých. Stavba byla zahájena 28.10.2001 položením základního kamene skauty z obce Modrá a slavnostně otevřena o tři roky později, dne 28.10.2004, za účasti olomouckého arcibiskupa a moravského metropolity Jana Graubnera, který rozhlednu vysvětil.

Z Brda jsme spadli přes Strakov a Památník obětem salašké tragégie, 350 výškových metrů dolů na Salašký mlýn. Památník lidem z blízké vesnice Salaš připomíná událost zavražděných lidí nacisty na konci války, 29.4.1945, kdy je nacisté vydávající se za ruské vojáky vylákali do lesa a tam je zastřelili.

Odpoledne za námi na Salašský mlýn dorazil Vlastik s Jiříkem, Otíkem a navečer ještě dojel Milda, naopak Radek musel nenadále odjet zpět do Brna a tak páteční večer na Salaši jsme si při parádní muzice užili v deseti.

Na sobotu 29.6.2019 jsme měli původně naplánovanou nejdelší trasu tohoto vandru, cca pětihodinovou třináctikilometrovou cestu ze Salaše přes hrad Buchlov do Starých Hutí, ale vzhledem k vedru a převýšení jsme využili Vlastikovy nabídky a svezli jsme se do Buchlovic, odkud jsme vyšlápli na Buchlov a dál po naplánované trase.

klikni na mapku pro zvětšení

Z Buchlovic jsme se vydali na desetikilometrový výlet do Starých Hutí. Nejdříve jsme vyšlápli 4 kiláky a 260 výškových metrů po žluté značce na jeden z nejstarších hradů na Moravě z první poloviny 13. století, na hrad Buchlov.

pro video o Buchlovu klikni na obrázek

Pro panoramaticku prohlídku nádvoří hradu klikni na obrázek

Buchlov je královský hrad stojící na stejnojmenném kopci v Chřibech nad Buchlovicemi v nadmořské výšce 509 metrů. Doba stavby tohoto hradu se odhaduje na 1. polovinu 13. století. Poslední úpravu hradu provedl vévoda Jan Ždánský ze Zástřizel při přestavbě na renesanční sloh v letech 1540–1558. Hrad je ve vlastnictví státu a je spravován Národním památkovým ústavem. Od roku 1958 je chráněn jako kulturní památka ČR.

Po prohlídce hradu jsme si dali oběd a pivko v podhradní hospůdce U Špalka.

Po obídku a odpoledním posezení u pivečka pod Buchlovským hradem jsme seběhli z kopečku po červené turistické značce k Buchlovské hájence, potom dál po červené cca 100 výškových metrů do kopečka přes osadu Zikmundov na Buchlovský kámen a odsud dolů na Staré Hutě, kde se ubytovali v Penzionu Chřiby.

Necelej kilometr od našeho penzionu jsme měli domluvený posezení s výbornou večeří od manželů Jedličkových v Hospodě Pod Babylonem. Na kačení drůbkovou polévku s kapustovými listy a pečené kůzlátko s bramborovou kaší, stejně jako na úžasný kozí sýry nejde zapomenout.

Na nedělní dopoledne 30.6.2019 jsme měli po skvělé snínani v kulturňáku u Jedličkových s p. majitelem penzionu Chřiby domluvené, že nás odveze do Stupavy nad Koryčanskou přehradu, odkud jsme vyrazili na poslední etapu tohoto vandru, přes Cimburk do Koryčan.

Poslední den tohoto jarního vandru jsme původně měli naplánovanou cca tříhodinovou desetikilometrovou trasu do Koryčan. Od rozcestníku nad Koryčanskou přehradou po zelené značce přes studánku u Štainbacha a dále okolo studánky s dobrou pitnou vodou "Mísa" něco málo přes tři kiláky na zřiceninu hradu Cimburk. Ve skutečnosti jsme ale vyšlápli na Cimburk od Koryčanské přehrady po cyklotrase.

pro video o Cimburku klikni na obrázek

Rozsáhlá zřícenina gotického hradu Cimburk se nachází na návrší nad vodní nádrží asi 5 km od obce Koryčany v nadmořské výšce 421 m n. m. Hrad zaujímal strategickou polohu u křižovatky dopravních cest, vznikl mezi léty 1327 - 1333, opuštěn byl v roce 1720. V 30. letech minulého století byly provedeny první záchrané práce, další v roce 1940. V průběhu staletí doznal hrad několika přestaveb a oprav. Koncem sedmnáctého století ztratil fortifikační význam a začal sloužit jako sídlo lovčího a k ubytování lesního personálu. Poslední kapitola živých dějin jednoho z nejhezčích moravských hradů se uzavřela v roce 1709. Od té doby byl hrad pustý. Postupně začal chátrat a o jeho záchranu se lidé pokoušeli ve třicátých a v padesátých letech dvacátého století.

Z Cimburku jsme vystoupal přes Pečínkovu skálu na Vršavu a dál po zelené turistické značce, necelých sedm kiláků, do Koryčan, kde jsme poobědvali a v 15:20 odjeli autobusem do Nesovic na vláček do Brna.

Ivson ;-)

Zpět

Diskuzní fórum k Jarnímu vandru do Chřibů v červnu 2019

Datum: 22.07.2019

Vložil: radek

Titulek: zase_paráda

Klučiska, dík za pěknou část vandru, zase jsme si to užili, a hlavně Ivsonovi jako vždy za perfektní přípravu. I když ho někdy svojí nekázní (nejen ústrojní) pěkně sereme.

Odpovědět

Datum: 21.07.2019

Vložil: Ivson

Titulek: Vandr do Chřibů 2019

Zase dobrej vandr, krásný počasí, pohoda, na pár chvil za námi přijeli i "nemohoucí", paráda, jen mohlo být o pár stupňů míň. Pohodovej penzion na Žlutavě, krásnej večer na Salaši, úžasná večeře a snídaně od Jedličků ve Starých Hutích.

Odpovědět

Jméno
Titulek

Fotogalerie: Jarní vandr Chřiby, středa 26.6. - neděle 30.6.2019

/album/fotogalerie-jarni-vandr-chriby-streda-26-6-nedele-30-6-2019/img-20190626-181037-jpg/

Odpočívadlo mezi Otrokovicemi a Žlutavou

/album/fotogalerie-jarni-vandr-chriby-streda-26-6-nedele-30-6-2019/img-20190627-095615-jpg/

Farma Žlutava

/album/fotogalerie-jarni-vandr-chriby-streda-26-6-nedele-30-6-2019/img-20190627-095702-jpg/

Na Farmě Žlutava

/album/fotogalerie-jarni-vandr-chriby-streda-26-6-nedele-30-6-2019/img-20190627-144704-jpg/

Zvonička na Bunči