Zimní slunovrat - Vánoční výlet, sobota 19.12.2026

Začátek letošní astronomické zimy, kdy slunce vstoupí do znamení Kozoroha a nastane zimní slunovrat letos připadne až na pondělí 21.prosince 2026 ve 21:49 hod. Oslavu jeho příchodu a vánoční výlet ovšem letos uspořádáme dva dny předem, v sobotu 19.12.2026. Pro mnoho z nás to není jen moment dosažení obratníku Kozoroha na jižní polokouli sluníčkem, ale hlavně okamžik, kdy se dny konečně zase začnou kousek po kousíčku prodlužovat a nadvláda dlouhé zimní tmy tak bude postupně slábnout, což je určitě důvodem k radosti a oslavám.

Letos jsem naplánoval ani snad ne výlet, ale Vánoční, něco málo přes pět kilometrů dlouhou procházku do Národní přírodní rezervace Hádecká planinka. Sraz je v sobotu 19.12.2026 ve 13:00 hodin za Kauflandem u Židenického nádraží, autobus č.201 na Velkou Klajdovku nám odjíždí ve 13:09. Nastoupit lze i po cestě na Staré osadě, nebo na Vinohradech. Pozor, od cca 15.prosince 2026 začnou platit nové jízdní řády a je možné, že odjezdy se o nějakou tu minutu posunou! Před odchodem z domu sem pro jistotu ještě mrkni.

K cestě si nachystejte obyčejnou městskou dvoupásmovou jízdenku (šalinkartáři nepotřebují nic), se kterou pojedete z domu až na Velkou Klajdovku.

Autobusem 201 pojedeme z Židenického nádraží na Velkou Klajdovku, odkud se po žluté t.z. vydáme na hranu bývalého lomu, dál k Televiznímu vysílači, památníku S.K.Neumanna a po Naučné stezce Hádecké lesy, nebo, chcete-li Šumbeře se vrátíme nad Maloměřice, na Červený Písek, odkud pojedeme autobusem č.64 rovnou k Badinům na Vánoční besídku.

klikni na mapku pro zvětšení

Hned na začátku naší procházky se nám na hraně bývalého lomu Velká Klajdovka, v nadmořské výšce 410 m/m, naskytne krásný pohled na celé Brno a při dobré viditelnosti až na Pálavu. Z vyhlídky se vydáme k televiznímu vysílači Hády.

Železobetonová stavba rozhlasového a televizního vysílače určeného pro Brno-město byla postavena v roce 1964 podle typového projektu, který vytvořil Spojprojekt Praha. Věžovitá stavba s výškou 50 m byla založena na nejvyšším místě Brna – kopci Hády v nadmořské výšce 424 m./m. v bezpečné vzdálenosti od vápencového lomu. Tubus věžového vysílače má v horní části dvě prstencové plošiny, jako plošina slouží také střecha stavby, ze které vyrůstá příhradová konstrukce antény. Plošiny jsou železobetonové s ocelovým zábradlím a jsou určeny pro umístění anténních technologií. Průměr plošin s vzrůstající výškou narůstá a dodává tak celé stavbě nálevkovitý tvar. Nedostatek prostoru pro antény vedl k novodobé dostavbě čtvrté, kovové plošiny.

Po Naučné stezce "Hádecké lesy" vedoucí dále po žluté t.z. severovýchodně Hádeckou krasovou plošinou dojdeme k jeskyni „Šumberova díra“ a památníku S. K. Neumanna. NS má třináct stanovišť s informačními panely, věnuje se Hádeckým lesům z různých úhlů pohledu. Návštěvníci se tu dočtou řadu zajímavostí o tom, jak se les vyvíjel, jaké druhy stromů zde rostou, jak se v lese hospodaří a jaké typy lesa se tu vyskytují. 

Na krasové plošině Hády je vyvinuta celá škála krasových jevů. Jde o mělké krasové deprese a drobná škrapová pole roztroušené po celé plošině. Podzemní krasové jevy jsou zde prezentovány sedmi jeskyněmi svahového původu, jejichž délka však většinou nepřesahuje 5 m. Nejznámější a nejdelší z nich, jeskyně se dvěma vchody má název Šumberova díra. Začíná na západní straně skalního hřbítku, po němž vede přístupová pěšina k památníku S.K.Neumanna, menším závrtem a končí na východní straně ve svahu pod skalkou. Celková její délka je necelých 10 m. Jelikož byla v minulosti i předmětem archeologického a speleologického průzkumu, bylo její dno prohloubeno, čímž byla snadno průlezná. Dnes jsou však vchody opět zaneseny svahovýmí hlínami, sutí a listím a viditelné jsou pouze její vstupní části.

Stanislav Kostka Neumann (1875-1947) věnoval zdejšímu kraji známou sbírku básní "Kniha lesů, vod a strání". Jeho památník umístěný na vrchu Šumbera vznikl v roce 1959. Od památníku S.K.Neumanna seběhneme po Naučné stezce "Hádecké lesy" vedoucí dále po modré t.z. a nakonec po cyklostezce 5260 nazývané Šumbera nad Maloměřice, na Červený Písek.

Počítám, že na Červeném písku můžeme být okolo čtvrté odpolední, tak kdo bude chtít, může se zajet domů převlíct, nebo spíš asi půjdeme rovnou k Badinům na naši Besídku, kam bysme mohli dorazit okolo půl páté.

Ivson