Jarní vandr do Bílých Karpat 28.5.-1.6.2014

Letošní tradiční jarní vandr jsme naplánovali v úplně stejném termínu jako loni, tedy na přelomu května a června 2014. Tentokrát jsme se sešli v sestavě Tonda, Palda, Víťa, Jura a já a zajeli si do Bílých Karpat a byla to výborná volba. Z Brna jsme vyjeli dálkovým autobusem ve středu 28.5.2014 v 15:40 a již v 17:40 jsme byli ve Strání a na místním zámku se seznamovali s Uherskobrodským Janáčkem. Ještě týž večer jsme až po setmění dorazili k rozhledně U Křížku nad Březovou, kde jsme bivakovali. Tato mapka dokumentuje celej vandr, i když se trošičku liší od reality. Po kliknutí na mapku se Ti zvětší:

Čtvrteční probuzení do mlhy a deště nebylo zrovna nejideálnější, tak jsme se pod rozhlednou schovali před deštěm a posnídali z vlastních zásob. Kolem deváté přestalo pršet, čehož jsme využili k další túře a vyrazili přes Studený vrch (646 m/n.m.) do obce Lopeník. Na oběd jsme se zastavili na chatě Lopeník, kterou po vřelém přijetí a velice příjemně stráveným dnu všem vřele doporučuji. Po dobrým obědě jsme chtěli vyrazit přes Malý Lopeník (881 m/n.m.) na Velký Lopeník, druhý nejvyšší vrchol Bílých Karpat (911 m/n.m.). Člověk míní, pán Bůh mění. Začalo přšet, vrcholky byly totálně v mlze a tak nezbylo, než využít pohostinství majitele chaty, Petra Soukeníka. Byli jsme pozváni do příjemného vinného sklípku, ano, pod vrcholkem Lopeníku vinnej sklípek a ne ledajaký. Nabídka vín převážně z Bzenecké, ale hlavně Kyjovské oblasti nás velice mile překvapila, takže jsme se zdrželi, zahráli a zabékali, bylo to moc fajn. Využili jsme i nabídku k ubytovaní a ráno nás čekal výbornej hemenex.

V pátek ráno jsme po snídani vyrazili přes Troják na Mikulčin Vrch, kde jsme naplánovali třetí noc. Po cestě jsme se zastavili u bývalýho starosty Lopeníku, krásně nám za doprovodu Paldy zahrál na křídlovku a taky jsme ochutnali místní šlivovičku. Pod Trojákem nás opustil Jirka, kterej se musel vrátit do Brna, ale nahoře už nás čekal Ondra s Mejdou a setkání jsme museli zapít na Chatě Lopata. Zajímavá hospůdka s pár stolky a pár hosty, co sledovali tenis. Slovo dalo slovo a mezi hosty jsme poznali kamaráda Karla alias Juhase, se srdcem vandráka se kterým jsme našli spoustu společných kamarádů a známých. Navečer jsme dorazili na Mikulčin vrch a na horské chatě Jana povečeřeli. Večer za zámi dorazil i Juhas a pozval nás k sobě na chatu. Velice příjemné posezení, ochutnávka krásných vín, zpěv, povídání a dobrá pohoda.

V sobotu ráno jsme vyrazili přes Nový Dvůr do Žítkové, kde nás čekala Hanka. Poobědvali jsme na motorestu Rasová, vykoupali se v nedalekém opuštěném pískovcovém lomu, zastavili u pomníku letecké katastrofy a navečer dorazili do Žítkové. Tam za námi přijel z Lopeníku i Peťa a zavítali jsme k Hance. Večer jsme strávili venku u ohně, zahráli a zazpívali a popíjeli výborný Karpatský pálenky.

Domů jsme vyrazili v neděli ze Starého Hrozenkova.

Ivson

Fotogalerie z jarního vandru do Bílých Karpat je zde: